Dneska nechápu, jak jsem ho mohla milovat, vzít si ho a pořídit si s ním 2 krásný zdravý děti! Kam jsem dala oči? Vždyť už před svatbou hrál automaty a strkal do nich peníze tak dlouho, dokud „bedna nedala“. Byla jsem u toho a viděla to! Naházel tam skoro půl platu a mě to netrklo! A pak, 2 roky po svatbě, s jedním prckem v postýlce a druhým v břiše, se divím, že jsme bez peněz! Nebýt mojí matky, chodí Honzík bos a „tatínek“ má pořád tu drzost se se mnou hádat a lhát mi do očí.
Přijede z práce, postaví auto za roh, jde rovnou do hospody a domů dorazí za tři hodiny s tím, že si dal jedno od cesty. On si snad myslí, že jsem úplně blbá a nevím to! Copak jsem ho neviděla přes okno na vlastní oči, jak stojí u bedny?! A kdyby jednou! Tak mi došla trpělivost a obešla jsem všechny hospody ve vsi, aby mu nedávali na dluh. Všichni zapírali a tvrdili, že tam Petr nic nedluží. Řekla jsem jen: „Je mi to fuk, ale upozorňuju předem, že až dlužit bude, já to za něj platit nebudu!“ A najednou, během pár dní, začal jezdit do hospody do vedlejšího města. To je mi ale náhoda… Pro něj logický krok, pro mě poslední kapka.
On se odstěhoval, já zůstala s dětma, seděla večer co večer sama doma a obvolávala kamarádky. Už mi pomalu začal docházet seznam těch, kterým jsem se mohla a chtěla svěřit, když se jedna zmínila o NLP. „Co to je?“ zeptala jsem se. Řekla jen „Uvidíš!“ a přihlásila nás na odpolední akci. Bylo nás tam asi 20, většinou ženský, co mají za sebou všechno možný i nemožný.
Byla jsem překvapená, jak podobný osudy máme. Alkohol, domácí hádky, nezvládnuté emoce a často i řada stejných opakujících se chyb. Jak je možný, že se člověk nepoučí? Proč opakujeme stejný chyby a jedeme v zajetých kolejích? Dá se z těch kolejí nějak přestoupit do jiných nebo je člověk po jedné chybě odsouzen jet navždy špatným směrem?
Cestou domů z akce se mi hlavou honilo víc otázek než cestou tam, ale během pár dní jsem našla většinu odpovědí nebo alespoň cest, který k nim určitě povedou. Děkuji Ti, NLP! ☺