Je mi 30 a vzpírám přes 10 let. Baví mě to a jsem úspěšný. Mám medaile, poháry, stávám na stupních vítězů, tak přece musím být dobrý. Akorát už mi to nejde tak snadno jako dřív. Tím, že na závody přijíždím často jako favorit, jsem víc na očích a víc se ode mne očekává. To je ubíjející a stojí mě to spoustu sil. Namísto toho, abych se soustředil sám na sebe a na výkon, honí se mi hlavou, co tomu řeknou lidi, pokud to železo nezvednu. Co se stane, když se mi nebude dařit a nebudu na bedně. Trénuju, makám, ale...
Jak odstranit strach z komunikace s lidmi
Rekapitulace mého života není příliš veselá – jsem ovdovělá prodavačka potravin, které z manželství zůstal rozestavěný dům a dluhy. Manžel byl řidič z povolání, ale jednou se z cest nevrátil a mně se život obrátil vzhůru nohama. Nic moc bilance. Žili jsme si spokojeně a postupně si plnili náš sen o pěkném domečku s rozkvetlou zahrádkou, bazénem a velkým hlídacím psem. Plánovali jsme si, jak doděláme rekonstrukci, budeme sedět na terase, poslouchat zpěv ptáků a pít voňavou kávu nebo lahvinku červeného. Jenže jsme stihli jen vyřídit hypotéku, koupit starý domek, pořídit psa a další budování zůstalo na mně. Bylo to nad moje síly. Neuměla...
Seskoku padákem se už nebojím!
Vždycky jsem byla spíš taková šedá nevýrazná myška. Ráno sednout do auta, dojet do kanceláře, odpoledne cestou nakoupit a domů. Jeden večer v týdnu aerobic, jednou jóga a o víkendu sednout na kolo, dojet 10 km k rodičům a pomoct jim na zahrádce. Pěkně v poklidu, žádný stres a adrenalin. A pak se to stalo. Potkala jsem Jardu. Super chlap – nezadaný šikula, navíc spolehlivý, pohledný a sportovec. Pomáhal mi s nákupy, trávil se mnou čas, jezdil se mnou na kole za mými rodiči a vycházel s nimi skvěle. Řeklo by se, že je ideální partner… Ano, až na jednu vadu – miloval letadla a seskoky...
Partner závislý na automatech
Dneska nechápu, jak jsem ho mohla milovat, vzít si ho a pořídit si s ním 2 krásný zdravý děti! Kam jsem dala oči? Vždyť už před svatbou hrál automaty a strkal do nich peníze tak dlouho, dokud „bedna nedala“. Byla jsem u toho a viděla to! Naházel tam skoro půl platu a mě to netrklo! A pak, 2 roky po svatbě, s jedním prckem v postýlce a druhým v břiše, se divím, že jsme bez peněz! Nebýt mojí matky, chodí Honzík bos a „tatínek“ má pořád tu drzost se se mnou hádat a lhát mi do očí. Přijede z práce, postaví auto za roh, jde...